„Daje, imar avľom andrale škola khere.“ „Ta sar oda? Hem nane ča
dešengro.“ „Denašľom kodarik, so kodoj kerava? Mange pes nakamel
te sikľol. So taves?“ „Ta koda, so sako dujto džives.“ „Hinke
goja?“ „So sal bokhalo? Hem chaľal štar kothora mare, le žiroha, he
la purumaha.“ „Kaj hin o dad?“ „Gelas andro veš kaštenge, dža paleste,
pajis chaha.“
„Dado kadaj sal?“ „So tu kadaj keres Lojzku? Soske na sal andre
škola?“ „Me kodoj na kamav the phirel.“ Lačhes vakeres, dikhľom
tuke romňa. Hin tut dešuduj berš, lake hin tiš kavka, aveha laha duj,
trin berš, pajis laha šaj džives jekhethane. Kerava tuke jekh soba paš
mande.“ „Lačhes dado, he koda hin oja čhaj?“ „Ta e Etelka.“ „Joj man
na kamel! Mange phendžas, kaj lela peske rakles.“ „Me vakerel, so
kamel. Me man imar dohodnindzom /dovakerďom/ lakre dadeha.
Phendžas, kaj lake dophenela. No le o kašta, avas khere, pajis pal
kada vakeraha. Kurke kamav ke lende te džal, te kerel mangavipen.“
„Etelko, kamav tuha te vakerel!“ „So kames dado?“ „Šun man, vakeravas
le Lojzkuskoneha daha, dohodnindzam amen, kaj šaj tumen
phiren.“ „Joj dado, me les na kamav, kalo hino, the dilino!“ „Paš leste
tuke avla lačhes. Leskro dad, leske kerel soba.“ „Dado, me kamav te
phirel andre škola, jov na phirel. Kamav vareso te siklol avri. Jov
prepadnindžas, lestar na avla nič. Me kamav kajse romes, so les avla
buči, so avla godžaver, he parnes, he šukares.“ „Na trucin! O Lojzkus
hino lačho čhavoro!“
Kavka dživnas o Lojzkus, he e Etelka,no joj les na kamelas. Has len
čhajori, has cali pale daj, tiš has kajsi šukar. Sikľilas avri sasťipnaskeri
sestrička. Andro foros pes zoznamindžas jekhe rakhleha, he zakamade
pes jekh andro dujto. Jov paťalas le Devleske, he has leske jek,
kaj la Etelka hin čhajori, he rom, so laha dživel bije vera. Sar la
Etelkake has dešusov berš, denašlas adalo kher, imar khere aňi na
avlas, he do akana dživel le rakhleha.